Dřevo
Pokud jste se rozhodli bydlet v domě dřevěné konstrukce, je pravděpodobné, že Vás k tomu vedlo i ekologické smýšlení. Právě s tím korespondují tzv. „CO2 neutrální“ paliva. Co tento výraz znamená, lze zjednodušeně vysvětlit tak, že takové palivo při svém spalování vytvoří právě tolik CO2, kolik při svém vzniku spotřebuje. Tyto dvě hodnoty se vzájemně eliminují a v konečném důsledku je výsledkem nulová produkce CO2 navíc.
Za takové palivo lze považovat klasické dřevo. Při jeho spalování sice vznikají emise, nicméně právě je absorbují rostoucí stromy, a proto lze vytápění dřevem považovat za ekologické. Tím spíše v době moderních kotlů, emitujícím minimum kouře. Další výhodou tohoto druhu vytápění je cena, která je ve srovnání s konkurencí bezkonkurenčně nejnižší, nevýhodou však to, že systém vytápění dřevem nelze plně zautomatizovat tak, aby pracoval zcela sám bez Vašeho manuálního přičinění. Také je nutné počítat s tím, že budete muset dřevo někde skladovat a v neposlední řadě pravidelně likvidovat vzniklý popel. Největším problémem však může být vysoká pořizovací cena kotle. Dřevostavby jsou totiž domy nízkoenergetickými, příp. dokonce pasivními, a tyto domy již samy o sobě mají velmi nízké energetické nároky, proto se může stát, že pořizovací investice do kotle se nemusí za životnost systému vůbec navrátit a zpočátku zdánlivě levné vytápění se v konečném důsledku velmi prodraží. Toto se ještě více týká kotlů na dřevěné pelety, jejichž provoz sice lze plně zautomatizovat, avšak náklady na jejich pořízení jsou ještě vyšší.
Pokud se však přesto pro topení dřevem rozhodnete, doporučujeme některý z tvrdých druhů, které mají nejvyšší výhřevnost a tvoří žhavé uhlíky, ze kterých sálá teplo i dlouho po vyhasnutí ohně. Patří mezi ně především dub a buk, ale i jasan a habr či ovocné stromy. Vždy by však dřevo mělo být řádně vysušeno, v opačném případě by se zásadním způsobem snížila jeho výhřevnost a mohlo by docházet k častému zanášení kotle i komínu.
Pokud do dřevostavby zvolíte kotel, vybírejte nižší výkon!
Kondenzační kotle, tepelná čerpadla
V dnešní době neustále neúměrně narůstajících cen všech energií je logické, když se poohlížíte po ekonomicky nejvýhodnějším způsobu vytápění a ohřevu vody. Alternativu dřevu tak po této stránce mohou tvořit kondenzační kotle, anebo stále oblíbenější tepelná čerpadla, která dokážou vyrobit teplo zdaleka nejlevněji. I zde však narážíme na vysoké pořizovací náklady. Dřevostavba má totiž natolik nízké nároky na vytápění, že peníze, které uspoříte na samotné energii, se ani v dlouhodobém horizontu nikdy nemusí vyrovnat penězům, které jste utratili při pořizování a instalaci takového systému. Ve zkratce – za topení a teplou vodu tak po započtení veškerých nákladů ve skutečnosti vůbec neušetříte.
Při výběru otopného systému do dřevostavby není nejdůležitějším ekonomickým faktorem cena energie, ale především vstupní investice, životnost zařízení a náklady nutné na jeho provoz a údržbu!
Plyn
Systém vytápění plynem má oproti předchozím nepoměrně nižší náklady při pořizování a instalaci. Samotný plyn je pak levnější než elektřina a navíc se jedná o tzv. „čistou“ energii s plně automatickým provozem. Nevýhodou, která tento způsob vytápění prodražuje, je nutnost pravidelných odborných kontrol a údržby.
Elektřina
Přestože elektřina je dlouhodobě nejdražším zdrojem tepla a s největší pravděpodobností její cena poroste matematickou řadu i v budoucnu, jeví se v případě dřevostaveb jako nejvhodnější druh vytápění. Jak jsme si již říkali, dřevostavby jsou nízkoenergetické či dokonce energeticky pasivní domy. Pro elektřinu tudíž mluví především nízká počáteční investice a s tím související velmi rychlá návratnost vložených prostředků. Přes svou cenu tedy elektřina v konečném důsledku vychází jako nejlevnější zdroj tepla. Ideálním řešením je podlahové vytápění, avšak zde je třeba brát v potaz materiál podlahy a pořídit takový druh, který bude odolný vůči deformacím, které by mohlo způsobit sálající teplo. Pokud si navíc hodláte pořídit rámovou dřevostavbu, doporučujeme elektřinu využít pouze na vytápění a zkombinovat ji se solárními panely pro ohřev vody.
Jako nevýhodu lze u vytápění elektřinou zmínit možné občasné výpadky sítě, na druhou stranu při vyšším odběru lze počítat s výhodnější jednotkovou cenou.
Zjednodušeně řečeno při vybavování dřevostaveb otopným systémem se vyplatí šetřit na vstupních nákladech.
Kamna, krby
Obrodu prožívají kamna a krby, resp. krbová kamna díky neustálému růstu cen všech zdrojů energií. Dřevo stále zůstává tím nejlevnějším, a tak se spousta lidí stále častěji rozhoduje pořídit si do domu krb či kamna, tím spíš do tradičních dřevostaveb, kde vytváří jedinečný klasický prvek interiéru. Krom toho nástup tepla je mnohem rychlejší než u jiných druhů topení a teplo z krbu či kamen člověk pocitově vnímá jako příjemnější.
Při troše dobré vůle lze tímto způsobem vytápět i menší domek, nejen místnost, kde jsou krbová kamna instalována. Je však třeba zvolit vyšší výkon, než obvyklý 1 kW na 20m3 prostoru, a také nechat zkontrolovat adekvátnost kapacity komínu. Teplo pak lze po domě distribuovat pouhým pootevíráním všech dveří. V tomto případě doporučujeme kamna s dvojitým plechovým pláštěm, ve kterém se mi oběma vrstvami ohřívá vzduch a tento poté odevzdává teplo do prostoru. Další možností pak jsou známá tradiční kachlová kamna, která v sobě přirozeně akumulují teplo, které pak uvolňují ještě dlouho poté, co zhasl oheň. Poslední volbou mohou být kamna s teplovodním výměníkem, která lze pomocí standartních trubek napojit na radiátory.
Krb i kamna však lze použít nejen jako jediný, ale také pouze jako doplňkový zdroj tepla. Na jaře či na podzim, popř. v teplejších zimních měsících lze přihodit pár polínek a máte doma teplo, aniž by bylo třeba zapínat hlavní zdroj tepla v domě. Pro takový účel však doporučujeme obyčejná kamna s jednoduchým pláštěm a nižším výkonem, jelikož je zde, stejně jako v případě kotlů a čerpadel, velmi pomalá návratnost nemalých vstupních investic.
Pokud jste se rozhodli pro kamna až dodatečně a nemáte možnost je postavit na dlažbu, pořiďte pod ně speciální ochrannou plechovou, nebo lépe skleněnou podložku na podlahu s půdorysným přesahem ideálně 15 cm okolo obvodu a alespoň 30 cm před plnícím otvorem. Stejná ochrana je nutná i pro okolí krbu, v případě otevřeného ohniště však ještě s větší rezervou.